Podzim je čas, kdy příroda zvolňuje tempo. Možná už taky chcete odpočívat, zvlášť jestli máte za sebou maraton sklízení, zavařování nebo sušení ovoce. Jednu činnost byste ale určitě ještě měli zvládnout.
Pomůže vám totiž k větší úrodě, a to bez zbytečného používání chemických hnojiv, a navíc se zbavíte nepořádku na zahradě – ořezaných větví, posekané trávy i opadaného listí. O co se jedná?
Kompostování – cesta k přírodnímu hnojivu od jara do podzimu
Základem kompostování je využití přírodního procesu rozkladu. Vzpomeňte si, jak to vypadá v lese – na podzim všude plno suchého listí a uschlé trávy, která se postupně rozkládá, a na jaře už rostliny mohou čerpat živiny z nově vzniklé vrstvičky půdy. Stejně tak a mnohdy i rychleji se rozloží bioodpad nebo posekaná tráva v kompostu. Kompostování ocení nejen zastánci zahrad bez chemie, ale překvapivě i ti, kteří hledají cestu, jak péči o zahradu zefektivnit. Aby ale všechno fungovalo, měli byste dodržovat pár pravidel.
Co do kompostu dávat?
- všechny odřezky zeleniny a ovoce, kromě těch z exotických plodin
- čajové lístky a kávová sedlina, ale ne čajové sáčky
- rozdrcené skořápky z vajíček
- popel z ohniště
- posekanou trávu
- spadané listí
Pozor si dávejte při kompostování plevele, neměl by mít kořeny, aby se náhodou v živinami bohaté půdě znovu neuchytil. Stejně tak nekompostujte květy pampelišek, vysemení se vám a už se jich nezbavíte. Nikdy také nehažte do kompostu plesnivé ovoce, protože by se plíseň mohla rozšířit.
Podzimní péče o kompost – na co nezapomenout
Zatímco v létě toho do kompostu přibývá málo, na podzim ho nejspíš pořádně zaplníte. To je ale dobře, protože během zimy a začátkem jara se všechno rozloží a vy tak budete mít perfektní hnojivo pro vaše záhony.
Jedním ze zdrojů materiálu bude určitě posekaná tráva. Poslední sekání si naplánujte klidně až na konec října, ať máte jistotu, že do zimy trávník moc nenaroste. Trávu je pak dobré nechat aspoň jeden den zavadnout, aby se neslepila a nezačala plesnivět. Do kompostu můžete přihodit i suché trsy, které vyhrabete při provzdušňování a vertikutaci. Budete mít víc materiálu a navíc trávníku odlehčíte, na jaře se pak mnohem rychleji obnoví.
Na podzim vás taky čeká prořezávání stromů – třešní, meruněk a dalších peckovin. Malé větvičky můžete do kompostu naházet celé, ty větší raději zpracujte štěpkovačem. Štěpku pak můžete použít i na záhony jako mulč.
Komposty, které jsou starší jak rok, byste na podzim měli také přeházet kvůli provzdušnění. Měli byste to stihnout do prvních mrazíků, aby se nezastavily rozkladné procesy. Pokud máte kompost uložený v dřevěné konstrukci, můžete její vršek překrýt tenkou geotextilií, která pomůže uvnitř udržet mikroklima a ochrání ho před mrazem.
Shrabat listí do kompostu, nebo nechat ležet?
Kompost vám taky pomůže vyřešit věčnou podzimní otázku, kam se spadaným listím. Listí je totiž bohaté na uhlík, což z něj činí ideální složku pro vyvážení dusíkatých materiálů, jako je tráva či kuchyňský bioodpad. A vy potřebujete, aby v kompostu byl mix materiálů, protože jedině tak získáte ideální hnojivo pro zeleninu nebo okrasné záhony.
Listí, které se nevleze do kompostu, můžete využít na tzv. listovku. Stačí ho shrabat, lehce pokropit vodou a nechat do jara zetlít. Získáte tak perfektní základ pod mulč. Pozor však na některé druhy listí, jako jsou listy z ořešáků, které se rozkládají pomaleji.
Jak vidíte, podzimních prací není na zahradě tak moc. Navíc se díky kompostování vyhnete pálení listí a tahání pytlů s posekanou trávou a ořezanými větvemi do kontejneru. Na jaře vás pak bude čekat výživné hnojivo pro vaše záhony – a to bez chemie. Pokud ještě nemáte svůj kompost, je ten pravý čas začít!