Jistě znáte řopíky –železobetonové pevnosti relativně malé velikosti (průměr okolo 6 metrů), které se nacházejí nejčastěji blízko státních hranic.

Tyto pevnosti měly ve 2. světové válce sloužit k obraně naší vlasti, ale bohužel k tomu nedošlo. Neuvěřitelná pevnost těchto malých stavbiček spočívala v technologii, kterou byly vytvořeny.

Kolem železných armatur, které tvořily jádro bunkru (nebo jádro kterékoli jiné opevněné stavby, včetně velkých pevností a železobetonových srubů) se postavilo bednění, do kterého se postupně lil beton. Důležitý je ten fakt, že každá takováto stavba byla vylita najednou, bez přestávek.

U malého řopíčku, který má 3 metry v průměru si to lze představit bez problému, u velikých tvrzí (např. Sachelberg) jde o záležitost téměř neuvěřitelnou. 

Možná si říkáte, co má předválečná obranná stavba společného s jímkou určenou k zachycování odpadů z domácnosti. Po pravdě řečeno, téměř nic, snad jen ten beton. I technologie betonování je jiná. Jímka (chcete-žumpa) přece jenom nemusí odolávat útokům těžkých zbraní, beton se leje postupně a je nutné dodržet technologické postupy. V současné době už se odpadní jímky – žumpy nevyužívají masově, existují ovšem stavby, kde jsou stále jedinou možností, jak jímat odpadní vodu.

Žumpy jsou jímací bezodtokové nádrže vyrobené ze 100% polypropylenu, jsou relativně lehké, vodotěsné a manipulace s nimi je vzhledem k často opravdu velkým rozměrům velmi jednoduchá. Pokud potřebujete na svém pozemku usadit plastovou žumpu, můžete se obrátit na profesionální stavební firmu, která tuto záležitost jistě hravě zvládne, jste-li manuálně šikovní, můžete si žumpu usadit a zabetonovat sami.

Jak dostat žumpu do země

Prvním krokem je vykopání jámy, která by měla být zhruba o 30 – 40 cm širší, než je průměr, případně jiný rozměr (rozměry) plastové žumpy.

Dále je nutné vytvořit základovou desku, na které bude žumpa stát. Plášť žumpy se následně musí zaarmovat, dráty do betonu se vedou otvory vyvrtanými ve vzpěrách jímky. Dalším krokem je připojení nátokového – u žumpy a případně odtokového potrubí.

Do jímky se pomalu napouští voda a zároveň se prostor mezi jímkou a zeminou zasypává suchým betonem. Hladina vody v jímce musí být vždy výš (min. o 50 cm), než hladina nalévaného betonu a při betonování je třeba dodržovat technologické přestávky. Na závěr se na víko jímky položí kari síť a zahází se betonem. Po důkladném zatvrdnutí betonového krunýře je možné vrchní terén upravit dle potřeby a vodu uvnitř žumpy vypustit.